Výhody

Screening kolorektálního karcinomu a kapslová endoskopie

Česká republika již dlouhodobě zaujímá ve světě nechvalné prvenství ve výskytu kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva). K tomuto „prvenství“ přispívají špatné dietní návyky s nedostatečným obsahem vlákniny v potravě s konzumací uzenin, některé další vlivy zevního prostředí a genetická zátěž české populace.

V současnosti jsou proto vyvinuty programy sekundární prevence karcinomu tlustého střeva a konečníku umožňující záchyt prvopočátků možného zhoubného bujení. Nejrozšířenější je program, který používá test na okultní krvácení (TOKS). Tento program se v České republice zahajuje u jedinců bez příznaků střevního onemocnění od 50 let věku a opakuje se alespoň v intervalu 2 let. Test je v této skupině obyvatel plně hrazen zdravotními pojišťovnami. Výhodou testu je jeho schopnost zjistit i zcela nepatrné množství krve ve stolici, tedy takové množství, které není pouhým okem viditelné. u pozitivních jedinců by měl následovat diagnostický program nejlépe pomocí kolonoskopie.

Kolonoskopie je vyšetření celého tlustého střeva pomocí ohebného endoskopu, při tomto vyšetření se mohou odebírat vzorky sliznice k histologickému vyšetření a odstraňovat výrůstky střevní sliznice (tzv. polypy), které předcházejí samotnému nádorovému bujení. Toto vyšetření má však invazivní potenciál a je především určeno k vyšetření nemocných rizikových pro nádory tlustého střeva (pozitivní TOKS, příbuzní pacientů s kolorektálním karcinomem, rodinná onemocnění polypy, některá zánětlivá onemocnění apod). I přes veškerou pečlivost vyšetření dosahuje frekvence přehlednutých pozitivních nálezů až 10%.

Od ledna 2008 se objevila nová možnost vyšetření tlustého střeva pomocí kapsle. Jedná se o neinvazivní vyšetření tlustého střeva pomocí endoskopické kapsle velikosti 11×31 mm, kdy se samotná kapsle polyká a poté se pohybuje pomocí peristaltiky v tenkém a později v tlustém střevě. Předpokladem vyšetření je dokonalá příprava pacienta na vyšetření, která je náročnější než při samotné kolonoskopii a podávání dalších preparátů pro urychlení střevní peristaltiky během vyšetření.

Kapsle, která má optiku na obou koncích,vysílá během vyšetření obrázky, které jsou ukládány do datarekordéru a později prohlíženy lékařem. Nevýhody vyšetření pomocí kapslové endoskopie spočívají v tom, že nelze posun kapsle během vyšetření regulovat, nelze dosáhnout kvalitního přehledu střevní sliznice při špatné přípravě a že nelze odebírat žádné vzorky sliznice k mikroskopickému vyšetření. V případě pozitivního nálezu pak vždy musí následovat vyšetření kolonoskopické.

Nevýhodou kapslové endoskopie tlustého střeva je fakt, že není a patrně nikdy nebude hrazeno zdravotní pojišťovnou.

Dosud provedené studie však potvrzují dobrý efekt vyšetření ve srovnání s kolonoskopií. I přes své nevýhody by se kapslová endoskopie mohla stát jednou ze součástí screeningu rakoviny tlustého střeva v naší republice.

Je však třeba si uvědomit, že se nejedná o vhodné vyšetření u pacientů u kterých se očekává potřeba odběru vzorků střevní sliznice, jako jsou například průjmovitá onemocnění a místo kapslové endoskopie tlustého střeva je pouze u bezpříznakových jedinců, kteří se z nějakých důvodů obávají vyšetření pomocí kolonoskopu.